Říčanská Iron Devítka 2025

Březnový turnaj Říčanské Iron Devítky nejvíc lahodil Janu Štulcovi

 Ve čtvrtek 6. března se odehrál letošní třetí turnaj celoroční série nedohazované Říčanské Iron Devítky na herně Bowlingu Vojkov. Přes od března na nějaký čas opět kostrbatější dopravní dostupnost si cestu našla devětadvacítka hráček a hráčů, kteří si v kvalifikaci odehráli tradiční tři hry na předem zvolené dráze a již během nich, jakož po celou dobu turnaje, si mohli odnést něčeho z obvyklých bonusů a sice za pět jakýchkoli striků v řadě sušenku či nápoj za strike s vloženou kuželkou červené barvy, postavivší se na pozici kuželky první či za dohozený jakýkoli splite.

 Hrálo se zpátky na pro tyto oddechovější turnaje běžném místním mazacím house modelu, a to tentokráte A22 HOUSE 2, který díky opět perfektně připraveným drahám i plně funkční sankční mazačce Authority A22 opět přispěl k výborným výkonům a obvyklé příjemné atmosféře v průběhu celého hracího dne.

 Díky účasti tentokráte alespoň do první ze dvou vln semifinálových postupovali všichni startující a po dvou odehraných hrách od nuly na součet z prvního semifinále do druhého postupovala místo obvyklých pěti nejlepších tentokráte osmička,tedy rovnou polovina nejúspěšnějších. Posledním postupujícím byl s 374 body Jiří Mareš, oproti tomu prvním, komu se to bohužel již nepovedlo, byla alespoň s cenou útěchy za nepostupové místo se s turnajem rozloučil Tomáš Zelenka.

 Po odehrané kvalifikaci si obvyklá pětice nejlepších hráčů celkového pořadí zajistilo přímý postup do finále a ani dnes se svého práva nikdo nezřekl, a tak kromě oceněného kvalifikačního vítěze Jana Štulce, který se vsoučtu o 23 kuželek jako jediný dostal přes hranici 800 bodů, si účast v obou vyřazovacích semifinálových vlnách odpustili ještě Ondřej Staněk, Josef Colon, Radek Rozporka i Jana Marešová.

 Do druhé vlny semifinále se postoupivší osmička úspěšnějších přidala k hráčům, co byli v kvalifikaci umístěni na místě šestém až třináctém a nasazeni na dráhy byli pro změnu od semifinále prvního, kde jsou nasazeni vzestupně, naopak sestupně a odehráli další dvě hry od nuly na součet. Jedenáctka nejlepších si pak zajistila cestu jako obvykle již do následného finále. Zde si postupující dráhy podle předchozího umístění volí a hrají znovu dvě hry na součet, ovšem ještě s hrou třetí, což jest celodenní průměr her odehraných. I zde byla udělena cena prvnímu nepostupujícímu a tím byl se součtem 390 bodů Jiří Mareš. Svého vybojovaného postupu se nadto vzdal ze zdravotních důvodů ještě i Tomáš Rathouský, takže finále si zahrál i jinak vypadnuvší Zdeněk Kučera.

 Ve finále jsme opět viděli plejádu vyrovnaných a výborných výkonů, avšak nad všechny přeci jen vyčníval a exceloval v duchu kvalifikačním pozdější vítěz Jan Štulc, jehož finálový účet činil 779 bodů a celkový celodenní průměr završil na skvělých rovných 267 bodem. I to dokazuje, že triumf skončil skutečně ve správných rukou. Stříbrný naopak lehce překvapivě, o to s větším nadšením končí Erik Koritko se součtem 710 bodů a na bronzový stupínek vystoupal díky závěrečným 694 bodům David Dvořáček.

 Do hodnocené osmičky nejlepších patřili dále Josef Colon, současně oceněná Nejlepší žena turnaje Jana Marešová, Petr Vrba, Jan Fleischmann st. a Ondřej Staněk. Ten si rovněž odnesl cenu i za autorství Nejvyššího výkonu hracího dne, když jako jediný již v kvalifikaci zahrál maximální devítkovou hru hodnoty 300 bodů, ovšem nebyl dalek od hry čisté, když pouze jediný strike v devátém framu do svého zápisu oproti ostatním čistým zapsal devítkový.

 Po třech odehraných letošních turnajích se na čele průběžného celoročního pořadí série osamostatnil Josef Colon díky 145 bodům, těsně druhý je se 141 bodem březnový premiant Jan Štulc a třetí zůstává Jana Marešová s body 134.

 V pauze před semifinálovými hrami proběhlo konečně vyhlášení a ocenění nejlepších TOP 10 hráčů loňského věrnostního pořadí Vojkovského Čtvrťáku 2024 (jež v letošní sezóně pokračuje dále, ale již pod názvem Vojkovský Trojník 2025), čítajícího v prvé řadě počet účastí na všech turnajích konaných během roku pouze a jen na herně Bowlingu Vojkov a zde vítězí s rovnými 30 starty Tomáš Brich před Josefem Colonem s 26 starty a Janem Štulcem, majíc na bronzovém stupínku účastí 25. Dále ještě oceněni byli či dodatečně budou sestupně umístění Tomáš Rathouský, Jaromír Malec ml., Pavel Lukeš, Jan Fleischmann st., Jiří Egert, Albert Jarovský i Martin Vala.

 V pořadí již čtvrté letošní turnajové pokračování proběhne tradičněve čtvrtek a sice 3. dubna, kamje již obsazovačka v obvyklých časech otevřena i aktualizována a všichni srdečně zváni.

Říčanská Iron Devítka o jedinou kuželku kořistí Alberta Jarovského

 Ve čtvrtek 6. února se odehrál letošní v pořadí druhý turnaj celoroční série nedohazované Říčanské Iron Devítky na herně Mukařovského Bowlingu Vojkov. Přes peripetie dní předchozích si cestu našlo 32 startujících hráček a hráčů, kteří si v kvalifikaci odehráli úvodní tři hry na předem zvolené dráze a již během nich, jakož po celou dobu turnaje, si mohli odnést něčeho z obvyklých bonusů a sice za pět jakýchkoli striků v řadě sušenku či nápoj za strike s vloženou kuželkou červené barvy, postavivší se na pozici kuželky první či za dohozený jakýkoli splite.

 Hrálo se poprvé na dopředu slibovaném a deklarovaném sportovním mazacím modelu, a to tentokráte SPORTu 3-1, který by měl pomoci zejména hráčům vyznávajícím excentrických koulí, a tedy náchylnějším ke změnám charakteru olejového pokrytí drah. Vlastnosti se opravdu výrazně zlepšily, za což patří provozovateli velké díky, ovšem u hráčů dosahujících vyšších výkonů spíše na sušších či house mazacích modelech zase až takové nadšení nesklidilo. Věřme však, že u turnajů následných se s podmínkami srovnají a přizpůsobí nejen oni, neboť kde a kdy jindy by se měl člověk něco přiučit a zlepšovat, nežli na učivu náročnějším….

 Díky účasti tentokráte alespoň do první ze dvou vln semifinálových postupovali všichni startující, vyjma Jana Fleischmanna st., který po kvalifikačních hrách díky nastupující viróze své turnajové účinkování raději ukončil, ačkoli by byl postupujícím dokonce do druhého stepu semifinále.Díky tomu po dvou odehraných hrách od nuly na součet z prvního semifinále právě do druhého postupovala místo obvyklých pěti nejlepších tentokráte rovnou šestice nejúspěšnějších. Prvním, komu se to bohužel nepovedlo, byla alespoň s cenou útěchy za nepostupové místo se s turnajem rozloučil Pavel Javůrek.

 Naopak niž před tím si nejlepších pět hráčů celkového kvalifikačního pořadí zajistilo obvyklý přímý postup do finále, svého práva se nezřekl nikdo, a tak kromě oceněného kvalifikačního premianta Jaroslava Maňáska se součtem 727 bodů si formu i energii na finále mohli ušetřit Petr Vrba, Josef Colon, Radek Rozporka i Miloslava Suchánková.

 Do druhé vlny semifinále se postoupivší šestice a přidala k hráčům, co byli v kvalifikaci umístěni na místě šestém až šestnáctém vyjma Jana Fleischmanna st., nasazeni na dráhy byli pro změnu od semifinále prvního sestupně a odehráli další dvě hry od nuly na součet. Jedenáctka nejlepších si pak zajistila cestu již do následného finále. Zde si postupující dráhy podle předchozího umístění volí a hrají znovu dvě hry na součet, ovšem ještě s hrou třetí, což jest celodenní průměr her odehraných. I zde byla udělena cena prvnímu nepostupujícímu a tím byl Jan Paroubek.

 Ve finále jsme po dlouhém čase viděli neskutečnou vyrovnanost výkonů, průběžné pořadí se měnilo jako na houpačce, aby posléze pouhá jedna jediná kuželka při součtu 682 bodů promluvila k dobru vítěze Alberta Jarovského, který na trůn usedl po několika loňských prvenstvích poprvé. Stříbrný těsně za ním končí Petr Vrba a se součtem 673 bodů bronzový stupínek opanovala Jana Marešová. Do hodnocené osmičky nejlepších patřili dále ještě Josef Colon, Ivan Kober, Miroslav Holoubek, David Dvořáček i Martin Hypius. Jana Marešová byla poté ještě oceněna coby Nejlepší žena turnaje a Jaroslav Maňásek svými kvalifikačními 278 body získal ocenění i za autorství Nejvyššího výkonu hracího dne.

 Po dvou odehraných letošních turnajích je poprvé zkompletováno průběžné celoroční pořadí série, kam je započítáváno obvyklých sedm nejúspěšnějších účastí a prozatím jsou ve vedení svorně Albert Jarovský s Josefem Colonem s rovnými 100 body, třetí Jana Marešová jich zatím získala 90.

 Třetí letošní turnajové pokračování proběhne tradičněve čtvrtek přesně za měsíca sice 6. března, kamje již obsazovačka v obvyklých časech otevřena i aktualizována a všichni srdečně zváni.

Říčanská Iron Devítka otevřela Vojkovský turnajový rok

 Ve čtvrtek 9. ledna se odehrál letošní úvodní turnaj celoroční série nedohazované Říčanské Iron Devítky na herně Říčanského Bowlingu Vojkov a vlastně byl vůbec prvním sportovním počinkem v letošním kalendářním roce na této příjemné herně vůbec.

 V čase vystřízlivění z Vánočních i Novoročních radovánek ne vždy s bowlingem spojeném si čas i chuť na účast našlo 34 startujících hráček a hráčů, kteří si v kvalifikaci v oproti loňskému ročníku nezměněných propozicích a systému turnaje odehráli úvodní tři hry na předem zvolené dráze nedohazovaným devítkovým způsobem a již během nich, jakož po celou dobu turnaje, si mohli odnést něčeho z obvyklých bonusů a sice za pět jakýchkoli striků v řadě sušenku či nápoj za strike s vloženou kuželkou červené barvy, postavivší se na pozici kuželky první či za dohozený jakýkoli splite.

 Hrálo se tradičně na místním house mazacím modelu, a to tentokráte A22 HOUSE 1. Ačkoli jako vždy byla herna i dráhy perfektně připraveny, opět jsme se bohužel i díky vyšší účasti a tím více ohraným drahám, přesvědčili o nedostatku údajně vylepšeného aktuálně používaného, avšak méně stabilního oleje vyšší viskozity, a tak pro turnaj následný slibujeme hráčům změnu doufejme k dobrému. Včas dáme vědět konečné resumé, zda bude použit mazací model sportovnějšího charakteru, anebo jako na jiných hernách dojde po kvalifikaci k přemazávání drah, což žel na zdejší herně ovšem znamená minimálně půlhodinovou prodlevu, o nárůstu cenovém nemluvě.

 Díky účasti se tentokráte nedostalo na dvojici v kvalifikačních hrách nejméně úspěšných, kteří nepostoupili ani do následné první ze dvou vln semifinálových. Avšak díky dřívějšímu odjezdu Ivana Kobera, mylně nevěřícího si v postup, nakonec do prvního stepu postoupil i Radek Rozporka, a tak cena útěchy za první nepostupové místo náležela Lukáši Holoubkovi. Naopak nejlepších pět hráčů celkového pořadí si zajistilo obvyklý přímý postup do finále a tentokráte se svého práva zřekl Erik Koritko, který tak přepustil místo dalšímu v pořadí, jímž byl Josef Colon a opakovala se tak situace z předešlé Strašnické Iron Devítky, kde si Josef semifinále odpustil díky dobrému srdci pro změnu Martina Palase.

 Oceněnou vítězkou kvalifikace se stala Jana Marešová díky 795 bodům, dalšími přímo postupujícími pak byli kromě vítězky a Erika Koritka, který si tak dobrovolně zahrál ve druhé semifinálové vlně, ještě Jaroslav Maňásek, Petr Pekár a Jan Štulc.

 Do úvodní semifinálové vlny, kde se hrají dvě hry od nuly na součet a hráči jsou podle pořadí kvalifikačního na dráhy nasazení vzestupně, nastoupila níže umístěná šestnáctka účastníků, a to od místa sedmnáctého do třicátého druhého. Pětice nejšťastnějších po součtu dvou her od nuly si posléze zajistila postup do druhé vlny semifinále a přidala se k těm, co byli v kvalifikaci umístěni na místě šestém až šestnáctém, nasazeni pro změnu sestupně a odehráli další dvě hry od nuly na součet. Jedenáctka nejlepších si pak proklestila standartně cestu již do následného finálového rozuzlení. Zde si postupující dráhy podle předchozího umístění volí a hrají znovu dvě hry na součet, ovšem ještě s hrou třetí, což jest celodenní průměr her odehraných. Jako obvykle byly udíleny ceny útěchy dvěma prvním nepostupujícím a těmi byli při konci účasti v prvním semifinále Petr Vrba a posléze i druhý z klanu Holoubků, Miroslav.

 Dlužno dodat, že i zde od turnaje únorového dojde k drobné úpravě propozic, a to počtu postupujících, aby semifinálové síto nebylo natolik drastické, a tak nově bude z prvního stepu semifinále postupovat místo pěti hráčů šest a ze druhého naopak pouze deset s tím, že přímo postupujících do finále bude namísto pěti hned šest nejúspěšnějších čili vítěz kvalifikace a pětice skončivších za ním.

 Ve finále bylo vidno dle očekávání mnoho různorodých výkonů, skvěle se do toho opřel odpočatý nestor a nezmar snad všech možných heren Josef Colon, který úvodní hrou dokonce docílil, po hříchu jediné maximální hry hodnoty devítkových 300 bodů. Byť na ní měl našlápnuto i hranou hrou druhou, nakonec jeho konečný součet činil 788 bodů, což na premiérové letošní vítězství bohatě stačilo. Stříbrný končí Ondřej Staněk se součtem 754 bodů a stále tak drží vzácnou sérii, kdy při každé své účasti, když nezvítězí, patří na stupně nejlepších. Tam dnes patřil ještě bronzový Jan Štulc, majíc konečných 734 bodů. O pět bodů "sedmistovku" překonal ještě čtvrtý Albert Jarovský.. Do hodnocené osmičky nejlepších patřili dále ještě David Dvořáček, Nejlepší žena turnaje Jana Marešová, Jan Fleischmann st. a vždy se štěstím všemi vlnami postupující elév turnaje Václav Blumentrit.

 V pauze po kvalifikaci jsme vyhlašovali a oceňovali celkové celoroční pořadí roku 2024 a sice její TOP 10 z celkových 72 hráček a hráčů, kteří na hernu a speciálně tento turnaj vloni alespoň jedenkráte zavítali. Vítězem a kromě mnoha věcných hodnotných cen se majitelem dvoutisícové poukázky stal Petr Pekár, stříbrný tašku cen doplnil 1200,- Kč Jan Štulc a ještě 800,- Kč kromě jiného patří bronzovému Jakubu Šarišskému, který si však díky nepřítomnosti ocenění převezme později, stejně jako čtvrtý Jaromír Malec ml.. V nejlepší desítce, která byla až do místa šestého oceněna i poháry, dále figurují Jaroslav Maňásek, Albert Jarovský, Jan Fleischmann st., Jana Marešová, Josef Colon i David Dvořáček. Původně avizované vyhlašování místního věrnostního žebříčku Vojkovský Čtvrťák 2024 proběhne na dalším nejbližším turnaji, aby těch oceňování na úkor hry samotné nebylo přes příliš.

 Právě druhý turnaj nové letošní jedenáctidílné celoroční série roku 2025 proběhne tradičněve čtvrtek a sice 6. února, kam je již obsazovačka v obvyklých časech otevřena i aktualizována a všichni srdečně zváni.